V zájmu vyhnutí se nákaze i z důvodu vládních opatření museli Češi během probíhající pandemie výrazně omezit nakupování. Některé změny v nákupních zvyklostech však přetrvají i po zmírnění situace. Vyplývá to z průzkumu o dopadech pandemie na Čechy, který realizovaly agentury G82 a Simply5.
Češi museli v době karantény omezit nakupování, a to nejen kvůli uzavřeným obchodům, ale i kvůli poklesu osobního příjmu u více než třetiny lidí. Nižší četnost nákupů ve srovnání s dobou před koronavirem uvedla více než polovina dotázaných. Podle očekávání tuto skutečnost nesly hůře ženy, které nakupování vedle setkání s přáteli, cestování a návštěv kadeřnictví či kosmetiky označily za činnosti, na které se po skončení karantény budou těšit nejvíce.
Nákupní zvyklosti se ale výrazně změnily. I když se obchody a restaurace začaly postupně otevírat, mnozí Češi zůstávají ve finanční oblasti i nadále obezřetní. „Lidé se nyní mnohem více rozmýšlejí, za co peníze utratí. Jediné, za co jsou oproti době ‚předkoronové‘ ochotni utratit více, jsou vitamíny, doplňky stravy, zdravé, případně speciální potraviny a léky,“ uvádí Petr Žabža, ředitel pro depozitní produkty mBank CZ/SK.
Co naopak Češi plánovali výrazně omezit, je nakupování elektroniky, luxusnějšího zboží, alkoholu, tabáku a módy. Potřebu šetřit a omezit nákupy uvedlo 31 % dotázaných. To odpovídá i způsobu, jakým se Češi chtěli vyrovnat s propadem příjmů – nejvíce dotázaných (39 %) uvedlo, že ušlý příjem vykompenzují okamžitým snížením finančních výdajů za spotřební zboží.
Šetření se dotklo i útraty v hospodách a restauracích. Ačkoli se Češi na jejich znovuotevření velmi těšili, rozhodli se, že se v nich budou snažit utrácet méně. Zhruba pětina respondentů hodlá snížit výdaje v těchto podnicích za jídlo a více než třetina si v nich v rámci šetření neplánuje dávat tvrdý alkohol. Češi hodlají omezit i jídlo ve fastfoodech a útratu v barech.
Téměř dvě pětiny odpovídajících – ačkoli někteří možná nedobrovolně – nicméně věří, že se jim podaří ušetřit na cestování do zahraničí. Přibližně každý druhý z nás přesměruje pobyty a výdaje do tuzemských letovisek, a to i když budou hranice otevřené. Utratit více za cestování po ČR plánuje 24 % respondentů. Čtvrtina na dovolenou nepojede vůbec.
Z průzkumu dále vyplývá, že se snížil i podíl placení hotovostí, a naopak výrazně stoupl zájem o bezhotovostní a bezkontaktní platby. Zhruba polovina lidí označila placení debetní/kreditní kartou a mobilem za vhodnější způsob oproti placení hotovostí. „mBank kromě placení mobilem umožňuje klientům také snadné a rychlé, ale zároveň bezpečné placení hodinkami, a to přes Fitbit Pay a Garmin Pay,“ dodává Žabža.
Co se týče finančních služeb, během karantény si i řada lidí, kteří patří on-line k těm méně zdatným, vyzkoušela, co vše jde dobře dělat na dálku, tedy přes internet. „Lidé se naučili zařizovat spoustu věcí z pohodlí domova. Podle průzkumu chce odteď vyřizovat více věcí on-line 72 % lidí. mBank to svým klientům významně ulehčuje, jelikož jim prostřednictvím mobilního a internetového bankovnictví umožňuje zařídit téměř cokoli, dokonce si i zažádat o půjčku,“ doplňuje Žabža.
Ruku v ruce s on-line službami jde i on-line nakupování. V důsledku koronavirové pandemie se více lidí začalo přiklánět k nákupům přes e-shopy. Téměř jedna třetina přiznala, že začala nakupovat on-line více než před krizí. Není tedy překvapující, že se rovněž navýšil počet on-line plateb. Zatímco před krizí učinily větší množství těchto plateb (6 a více) dvě pětiny z nás, během karantény už to byla více než polovina.